Stromy Svobody byly v Hořicích vysazeny Sokolem

Mezi lety 1918-1919 byly na počest vzniku republiky a jako připomínka svobody a demokracie vysazovány po celém Československu stromy, nejčastěji lípy. Nejinak tomu bylo i v Hořicích. V kronice našeho města se na straně 762 přímo píše: „Na paměť našeho národního osvobození uspořádala tělocvičná jednota Sokol dne 21. dubna 1919 slavnost sázení lip Svobody. Slavnostní průvod odebral se s dvěma ozdobenými lipkami za zvuků hudby na letní cvičiště u Sokolovny, kdež o účelu slavnosti promluvil odborný učitel František Strnad. Za jeho řeči složil sokolský dorost Jiráskův „Národní slib“. Potom za případných proslovů a za zvuků národních hymen byly zasazeny v rozích cvičiště lipky. Slavnost působila povznášejícím dojmem a z očí účastníků zářila tužba, aby lipky vzrostly v mohutné stromy a aby naší republice nastaly dny šťastného rozvoje.“

Sázelo se i dříve, konkrétně v roce 1916 byly dle kroniky za účelem uctění památky vojínů v tehdejší světové válce vysazeny památné lípy u obvodních škol v Hořicích. Na jaře dvě lípy na východní straně dvora ŽŠ Na Daliborce a 23. října jedna lípa severozápadně od ZŠ Na Habru.

Doposavad jsme především čerpali z městské kroniky, do které jsme na doporučení paní Tomíčkové z muzea nahlédli v archivu v Jičíně. Další tipy, ale nebylo jich prozatím příliš, dorazili od pana Šourka, jehož stoletá lípa nestojí přímo v Hořicích, ale v nedalekých Domoslavicích u č. p. 30. Dále od paní Lubichové, která se měla účastnit výsadby lípy Svobody v roce 1968 u školy Na Habru.

Dle dosavadního zjištění se krom posledních dvou dřevin žádné z dříve vysazených současnosti nedožily. Nicméně šance tu stále je, protože vycházíme z textu a nikoli fotografií. Zároveň velikost stromu nemusí být vždy vodítkem, protože značně závisí na podmínkách konkrétního stanoviště. Vysoce je však pravděpodobné, že lípy za Sokolovnou byly při výstavbě nové haly pokáceny.

Vysadíme i nové?  

Sázelo se v roce 1918, a letos by tomu mohlo být nejinak, koneckonců závěr října je pro zdárnou výsadbu dřevin naprosto ideální. Jako spolek jsme tak již několikrát učinili v nedalekých Mžanech. S tamními obyvateli jsme během vícero let vysadili něco přes sto lip srdčitých k tamní studánce s kapličkou. Vždy to byla příjemná a autentická akce.

Obřadní výsadba jedné lípy, kterou v oblecích a novotou zářící lopatou jakoby vysadí politici, je v současné době téměř pravidlem. Není na tom nic špatného, ba je to pěkné, ale takové až příliš formální a dost běžné. Pro Hořice jsou typické třešně, koneckonců často jsou v literatuře popisovány jako rozkvetlé město pod Hořickým chlumem. Bohužel postupem času jich tu máme čím dál míň. Pro nedaleké Holovousy jsou zase typické malináče. Nejednoho teď napadne myšlenka, společně oslavit a zároveň okrášlit tradičními vysokokmennými třešněmi a jabloněmi loni postavenou cyklostezku z Hrachovce do Chodovic. Co Vy na to? Pakliže bude zájem, zjistíme názor vedení města a jestli to majetkové poměry dovolí, tak bychom mohli na podzim přistoupit k sázení.

Za spolek ECI Tomáš Štayr, info@ecoinstitut.cz